Koloběh ročních období a kynutí
Pomalu končí léto a zrovna, když jsem si uvědomila, že švestky letos sbíráme o celý měsíc dříve než jiné roky, přišla Hela se zprávou, že jí překynul chleba.
Za to dlouhé léto jsem horko zase přestala vnímat. Přivykla jsem si a adaptovala se. Jakoby nic.
Chleba v létě kyne o mnoho rychleji než v jiná roční období. Často mám ale pocit, že chleba při kynutí nereaguje ani tolik na skutečnou teplotu, kterou máme doma, ale na dlouhodobé počasí, které je venku.
Myslím, že to bude tím, že se lidské teplo na teplotu docela rychle zadaptuje a přestane ty teplotní rozdíly vnímat.
Tak raději při pečení vždycky koukám na teploměr. I jeden až dva stupně v místnosti navíc může kynutí chleba výrazně urychlit.
Jakou druhou pomůcku vedle teploměru používám pro zjištění toho, jak asi dlouho bude chlebové těsto odpočívat v míse a kynout v ošatce?
Zpřítomním se v ročním období :-). Teď máme nejteplejší část roku, připomínám si teď už několik měsíců. Chladnější voda, kratší doba kynutí, a tak stále dokola až do 1. září. Na první školní den se vždycky ochladí, protože děti chodí do školy v dešti.
S prvním školním dnem je při pečení potřeba zbystřit – počasí začíná být nestálé a s kvasem to po nějaký čas bude nestálé též.
V listopadu přijde na řadu nejchladnější období roku s nejdelšími časy kynutí; a tak stále dokola. Roční koloběh.
Ale zpátky k chlebu: Schválně teď nepíšu o konkrétních teplotách, protože vás nechci zmást. Všechny teploty jsou v pečení vždycky relativní, vztažené k jiným hodnotám, a vy se musíte naučit vliv teploty na těsto vnímat podle své zkušenosti a vašich domácích podmínek.
Konkrétně vám ovšem s tímto obrovským problémem při pečení – totiž s teplotami - pomůžeme v našich videích. Mluvíme podrobně o významu různých druhů tepla (vody, mouky, kvasu), vysvětlujeme vliv teploty okolního prostředí a prozrazujeme, kdy co můžete a kdy co nesmíte ovlivnit.
Teplo má při pečení chleba velký význam. A fest jsme se na něm vyřádily :-).
